Filozofování mi moc nejde, přesto úvodní článek virtuální příručky budoucího obchodníka nemůže začínat jinak než rozborem rozpoložení lidské mysli a vyhodnocením, jestli je správně nastavena nebo alespoň připravena pro tak sofistikovanou činnost, jako je obchodování.

   Vše začíná nenápadným impulzem, který se zavrtá do mozku a vytvoří více či méně nutkavou potřebu zjistit více o činnosti, která mě zaujala. Impulzem pak může být shlédnutí filmu, pořadu, přečtení knihy, článku v novinách nebo na internetu, ale také náhodné setkání s dlouho neviděným kamarádem. Všechny tyto impulzy mají něco společného a tím jsou náznaky a zmínky o burze, akciích, fondech, futures, opcích, dluhopisech, dolarech, grafech, příkazech, ziscích, ztrátách a dalších termínech, o kterých jsem do té doby neměl ani páru.

   Zaujalo mě to, neumím si to vysvětlit, ale myšlenky na obchodování nemůžu dostat z hlavy. Je to zvláštní zjištění, podvědomě mě to velmi zajímá a silně přitahuje, prakticky ale nevím, jak na to a jak se o tom dozvědět něco víc. Pokud o tom takto přemýšlím, tak se navíc nemohu zbavit vtíravé pochybnosti, jestli na to „pochopit to“ vůbec mám a jestli toto pochopení pro mě nakonec nebude nepřekonatelná výzva. Toto je pravděpodobně primární obava každého začátečníka, „…mám vůbec na to?…“, abych mohl být dobrý trader, který vydělává peníze?

   Fotbal je kolektivní hra, trading kolektivní hra není. Trading je individualizmus v té nejryzejší podobě a pokud vám někdo tvrdí něco jiného, je to nesmyl. V přijetí tradingu jako životní výzvy se musím s touto základní tezí ztotožnit, z ní totiž vyplývá a je základní předpoklad budoucího úspěchu. Nepochopení podstaty tradingu postaveného na individualitě obchodníka je pak příčinou značných frustrací a zklamání davů rozladěných začínajících obchodníků, kteří bez ohledu na svou individualitu dělají v obchodování něco, co jim není vůbec vlastní a co jim třeba ani nesedí. Podstata ryzí individuality v obchodování je vtělena do bezbřehosti možností, které trading nabízí. V žádném jiném povolání nemám takové množství svobodných možností, které si můžu vybrat pro svou realizaci s přihlédnutím k tomu, co sedí mému nastavení, možnostem a schopnostem.

  K obchodování potřebuji čtyři věci. Nastavení mysli, Technologii, Obchodní dovednosti a Peníze. Z těchto čtyřech komponent vyplývá, že nemůžu dopředu zjistit, jestli se pro obchodování hodím nebo ne, jestli mi to vlastně vůbec půjde a jestli budu mít dokonce nějaký úspěch.


Mindset – Nastavení mysli

   Nikdo se ráno neprobudil s tím, že je trader. Nikdo není na obchodování správně nastaven, vše je potřeba si osvojit a naučit se. Jsou jistě určité osobnostní typy, které mají možná větší předpoklady pro trading, nemohu ale s přesností říct, jakou minimální sadu dovedností bych v první den mého rozhodnutí stát se traderem měl vůbec mít. S odstupem času ale mohu pozorovat, které z mentálních dovedností by mohly být vlastní úspěšnému obchodníkovi a které by měl rozvíjet

   Sebedůvěra

   Individualizmus a sebedůvěra jsou spojité nádoby, které se vzájemně doplňují a jsou základním kamenem dobrého tradingu. Pokud si nevěřím, nemůžu obchodovat. Vstoupením do obchodu s vlastními penězi je odrazem nejen mého individuálního rozhodnutí, ale také sebedůvěry, že obchod bude ziskový. Pro nic jiného se neobchoduje než pro peníze, pouze tímto způsobem nejen zjistím, jestli jsem dostatečná individualita, ale také nakolik silnou sebedůvěrou disponuji. Nikdy jsem nevstupoval do obchodu proto, abych utrpěl ztrátu nebo proto, že „mě obchodování baví“, byl bych v prvním případě asi blázen nebo bych měl (v druhém případě) zajet do Las Vegas a tam pro pobavení sázet. Každý úspěšný obchod potvrzuje sebedůvěru, každý ztrátový obchod ji narušuje, musím proto mít natolik silně vypěstovanou sebedůvěru, aby ji série ztrát nenarušila natolik, že budu mít strach otevřít další obchod. Sebedůvěru v dosavadním životě bych mohl poznat například tak, že vyhodnotím, nakolik jsem schopen řešit problémy vlastními silami nebo co jsem vlastními silami dokázal, aniž mi v tom někdo jiný pomohl. Jsem dobrý v nějakém sportu, jsem dobrým specialistou v nějakém oboru, mám vlastní sbírku něčeho, jsem dobrý student, výtečný řemeslník nebo umělec, umím dobře řídit auto, jsem skvělá matka? Všechno nese znaky sebedůvěry a víry ve vlastní individuální schopnosti, některé jsou vrozené, značná část se ale rozvíjí s nějakou formou tréningu nebo vytrvalého opakování, velká část je pak výsledkem vlastního úsilí a vynaložené námahy. Sebedůvěru v tradingu jsem nedostal „do kolébky“ od sudiček, sebedůvěru v obchodování jsem se naučil. Základním nástrojem budování sebedůvěry je pozorování chování mých zamýšlených obchodů na historických datech a obchodní praxe, obojím se budu v budoucnosti zabývat. Budování sebedůvěry touto formou pak zejména znamená, že jsem ji nenabyl „ze dne na den“, ale že byla dlouhodobě pěstována a rozvíjena zejména tvrdou prací (kterou za mě nikdo neudělal) a opatrnými obchodními pokusy začátečníka (které jsem sám podstoupil).

Vzdělání a vzdělávání  

   Mezi úrovní dosaženého vzdělání a vlohami pro obchodování neexistuje nějaká kauzalita a vztah je víceméně relativní. Znám obchodníky, kteří nemají žádné tradiční vzdělání ve smyslu diplomů z prestižních ekonomických škol nebo certifikáty z kurzů vedených tradingovými legendami, přesto jsou „mistry ve svém oboru“. Naopak, dosažená úroveň vzdělání nebo absolvování kurzu mě nepředurčuje, že budu dobrý obchodník. Spíše než dosažené vzdělání je podstatný systematický apetit neustále se dále zdokonalovat nad rámec již přijatých poznatků a přijímání nových myšlenek a postupů. Trhy se totiž neustále mění a jejich vývoj přináší nutnost nových pohledů a přístupů. Je jasné, že obecné základní obchodní znalosti pravděpodobně lépe a rychleji akceptuje trénovaný mozek, který je na přísun značného množství informací připraven například studiem středoškolské nebo vysokoškolské látky, po tomto „počátečním nárazu“ se ale začnou projevovat spíše analytické schopnosti, přirozená bystrost a cit pro trhy, které s úrovní dosaženého vzdělání nemají mnoho společného. Dobře obchodovat se na žádné škole nedá nenaučit, všechno je jen na samotném obchodníkovi, aby znalosti nabyté ve škole, kurzech, knihách, článcích, diskuzích nakonec přetavil ve svůj vlastní úspěch. Univerzální recept neexistuje a vzhledem k individualitě a originalitě každého obchodníka logicky existovat nemůže.

Kritické myšlení

   Základem úspěchu je pochybovat, vždy a o všem. Nejenom o mé vlastní dokonalosti, obchodní vyspělosti, zkušenostech a natrénovaných přístupech, ale zejména o informacích, které jako obchodník přijímám. Není jich zrovna málo. Pochyby by měly obchodníka pronásledovat ve dvou osobních rovinách.

   Pokaždé, když se mi v obchodech daří, začínám „nejistět“ a říkám si, jestli je to všechno opravdu tak dokonalé, jak to vypadá a začínám o svém obchodním systému zdravě pochybovat. Téměř nikdy nevstupuji do obchodu bez nějaké (alespoň minimální) přípravy, vždy si před vstupem pokládám nějaké otázky, proč zrovna nyní a proč zrovna tímto způsobem, nejsem intuitivní typ, který obchoduje na základě nějakého „šestého smyslu“. Pokud systém funguje, začínám si na otázky kladené při jeho vstupu stále dokola odpovídat a zkoumám, jestli je vše s obchody a samotnými trhy, na kterých mám obchody umístěny vše v pořádku, stále totiž pochybuji a z těchto pochyb pramení opatrnost, kterou se chci na trzích řídit a téměř vždy připouštím ty nejnemožnější a nehorší možné scénáře i když to není někdy lehké, komfortní nebo levné. Nic není pevně dáno, nic není tak statické, jak vypadá a vše se neustále vyvíjí. „Panta rhei“ (vše plyne) je smrsknutí shrnutí dialektiky trhů do geniálních dvou latinských slov, to by měl mít obchodník neustále na paměti. Tak, jak jsem se v trzích zachoval dnes, již zítra nemusí platit a stupeň obchodníkovi ochoty přizpůsobovat se novým vlastnostem trhů je často klíčem k permanentnějším obchodním úspěchům.  

   Studium publikací, článků a diskuzí všeho druhu je základním zdrojem obchodníkových informací, které by ho měly udržet v kontaktu s obchodní realitou všedních dnů. Přečetl, nastudoval a otestoval jsem obrovské množství informací, které na mě proudily a proudí ze všech možných stran. Sice již nyní je má „selekce obchodních pravd“ opravdu velmi racionální a rychlá, nemohu si ale nevzpomenout na své obchodní začátky, kdy jsem téměř vše, co mě zaujalo vyzkoušel a otestoval na nějakých datech nebo dokonce v reálném tradingu. V drtivé většině případů se nabízená řešení, strategie nebo celé koncepce ukázaly pro mě jako nepoužitelné. Téměř každé sdělené myšlence něco chybělo nebo vykazovala nějaké nedostatky. To bylo ale přesně to, co jsem pro své obchodování potřeboval zjistit. Nebylo to ale zjištění, že to, co opravdu funguje mi nikdo přece neřekne “jenom tak“ nebo to jednoduše nevytroubí do světa někde na internetu nebo ve vydané knize, všechny ideje a myšlenky byly téměř vždy skvělé a měly racionální základ, jenomže to jednoduše nevyhovovalo mému naturelu a nastavení. Kritickou selekcí, testováním a obchodováním všemožných věcí jsem jednoduše přišel na to, co mi nejvíce vyhovuje a co mi sedí nejvíce, podvědomě jsem si z každého testovaného podnětu nebo nápadu vybíral ty věci, které mi vyhovují a v nichž jsem cítil nějaký mentální komfort, vše nevhodné jsem zapomínal a nechával bez další pozornosti. Zcela mimo moji pozornost tak například zůstávají například forexové obchody nebo aktuálně obchodování kryptoměn, tyto obchodní styly mi prostě nesedí, i když vím, že lze jejich pomocí velmi dobře vydělávat. Je mi tak dnes úplně jedno, jestli autor nějakého bestselleru obchoduje Iron Condor a vydělává na nich miliony dolarů ročně nebo internetový guru propaguje zaručeně výdělečný mechanický systém s kombinací futures na zlato a kakaové boby. Obchodování by mělo být zejména odrazem obchodníkovy individuality a pokud si trader neuvědomí, že musí své obchody dělat tak, aby se v nich cítil pohodlně a bezpečně, pak by obchodovat buď vůbec neměl nebo prostě ještě nedošel při hledání svého stylu tak daleko, aby takový způsob nalezl, pestrost a škála možností je totiž na kapitálových trzích tak široká, že se může ztotožnit s každou individualitou.

   Studuji, čtu, poslouchám, ale jsem vždy kritický. Ne proto, abych měl radost z toho, že autor kritizované myšlenky nemá pravdu nebo že mi jeho ideály jsou k ničemu, ale proto, abych zjistil sám, co je pro mě to pravé. Svůj blog nepíšu proto, abych někoho nutil k tomu, aby dělal obchody, o kterých se zde dočte. Chci, aby se čtenář zamyslel nad možnou škálou možností, které se mu v obchodování předestírají a aby si možná některou z možností vybral a přizpůsobil nebo zdokonalil ji k obrazu svému.

Vztah k penězům

   Dobrý obchodník by měl mít k penězům neutrální vztah. Přestože obchoduji s vlastními penězi, musím umět žít s představou, že je jednoduše nemám, to je nejjednodušší výchozí mentální bod pro obchodování. Začátečník při svých prvních obchodech, většinou po prvotním načerpání základních informací o obchodování, vrhne na trh „téměř vše co má“ a trne hrůzou, aby vše proběhlo tak, jak si ve své hlavě naplánoval. Vždycky tvrdím, že nejlepší je, když začátečníkův první obchod skončí ztrátou. Dostat ihned zkraje za vyučenou a zaplatit „školné“ je zaručeně nejlepší terapie pro horké hlavy, které předpokládají, že trhy jsou tady proto, aby se na nich permanentně vydělávalo. Mluvím z vlastní zkušenosti a tuto zkušenost potvrdí téměř každý férový trader, není důvod se za euforické období stydět, každý si tímto musí projít, je jenom otázkou, jaká přitom utrpí zranění a nakolik se z utržených ran dokáže poučit.  

   Peníze jsou obchodníkův výrobní prostředek, je to stroj na peníze stejně jako lis, který vyrábí blatníky pro Octavie. Pokud chci vyrobit více blatníků, musím pořídit efektivnější lis nebo si koupit ještě jeden. Bez peněz neudělám žádný obchod a bez lisu nic nevylisuji. Můžu svým obchodem vyrobit ztrátu nebo se může na lisu něco porouchat. Obojí ale musí být natolik stravitelné, abych neohrozil „další výrobu“, proto musím se svými penězi nakládat opatrně a s rozumem, stejně jako lisovací stroj potřebuje nezbytný dozor a údržbu. Peníze mi musí sloužit a nemělo by to být naopak, jejich množství pak odráží vlastní materiální představu o tom, co mi okolní svět za ně může poskytnout. Úroveň této představy vyjadřuje „stupeň chamtivosti“ každého z nás a nemyslím to ve špatném smyslu slova. Pokud vyrobím více blatníků, než je vyráběných Octávií, pak jsem patrně svou výrobu přehnal a tímto snažením jsem se zbytečně vysiloval a co víc, zbytečně jsem riskoval a své podnikání možná ohrozil tím, že své zbytečné výrobky nikomu neprodám. Stejně je to s penězi a obchodováním. Více obchodů nutně neznamená více profitů, ba naopak to zhusta znamená více rizika, než si možná umím připustit. Musím si umět vždy odpovědět na otázku, co se stane, když obchod nevyjde a jaký to bude mít vliv na mé peníze a na mé další působení na trzích, nesmím jednoduše přecenit své vlastní schopnosti a jít nad rámec dovedností, které jsem načerpal.

   K penězům musím přistupovat s pokorou, ale nikoliv s přehnaným respektem. Po létech strávených obchodováním zjistíte, že výsledky obchodů nepřinášejí téměř žádné emoce. V začátcích jsem všechny pozice neustále kontroloval a jednal silně impulzivně, každý profit byl obrovským zážitkem, každá ztráta přinášela emoční ránu. Samozřejmě, že i nyní kontinuálně sleduji, co se děje na trzích a jak si stojí mé obchody, to bych opravdu byl velký ignorant, kdybych tvrdil, že mě to vůbec nezajímá, už to ale neprožívám tak, jako ve svých začátcích. Pokud stavíte dům, tak asi také neoslavujete každou položenou cihlu nebo nezbijete zedníka, když se mu pod rukama některá z cihel zlomí.  

   V jedné knize o tradingu, tuším, že to byl kniha „Inteligentní investor“ od Benjamina Grahama byl popsán provedený sociologický průzkum, který měl za úkol vyhodnotit, které profesní skupině se nejlépe daří v investování vlastních peněz. Nevím již, které povolání si vedlo nejlépe, ale pamatuji si zcela přesně, že nejhůře dopadli lékaři. Jejich nezdary byly tvůrci průzkumu přiloženy na vrub přílišnému sebevědomí a nadměrné chamtivosti příslušníků této profese. Průzkum se prováděl ve Spojených státech v minulém století, no neřekl bych, že by dnes jeho výsledky přinesly nějaký převratný výsledek, a to by se nemusel dělat ani na americkém kontinentu…:c)             

  Očekávání

   Očekávání je motorem tradingu. Proto jsem se do něj pustil, protože očekávám, že mi obchodování něco přinese. Pominu nyní filozofickou úvahu, že mě trading osobnostně „někam posunul“ a zůstanu u peněz. Obchodování na kapitálových trzích představuje vydělávání peněz, nakolik pak bude mé vstupní očekávání naplněno neměřím ničím jiným než vydělanými penězi. Pokud bych mohl odhadnout důvody, proč někdo skončí s obchodováním, pak by to mohly být základní dva. Dotyčný buď prodělá všechny (nebo velkou část) peněz, se kterými do obchodování vstupoval nebo obchodování nesplnilo jeho očekávání. Trvale přehnané očekávání je jistým zabijákem tradingu. Podle mého téměř každý začínající obchodník disponuje přehnaným očekáváním, které projde korekcí s přicházejícími realizovanými obchody. V drtivé většině případů je provedena korekce směřující ke snížení úrovně očekávání, pokud je tomu naopak, pak nezbývá než začátečníkovi blahopřát. Úprava očekávání přichází s poznáním trhů, na kterých se pohybuji za současného vlivu vývoje úspěšnosti a rizikovosti mého tradingu a s množstvím peněz, kterými disponuji. Pokud nemám dostatečné množství peněz, tak splnit si nepřiměřené očekávání mohu pravděpodobně pouze za předpokladu, že budu přijímat nepřiměřené riziko. S částkou pět tisíc dolarů nemohu jednoduše očekávat, že vydělám každý měsíc tisíce tři a dát tak sbohem prudění okolního světa, to je holý nesmysl. Dostatečná kapitalizace naopak přináší možnosti podstupovat přiměřenější riziko, možnost své obchody zajišťovat nebo na své obchody „příliš netlačit“. Budoucí úspěšnost začátečníka je značně závislá na realistických očekáváních, jejich úroveň ovšem nejsem schopen ve svých začátcích vyhodnotit, jednoduše proto, že nevím, jaký obchodní styl mi bude nejvíce vyhovovat, na jakých trzích se budu pohybovat a jak riskantní přístup mi nakonec bude vlastní. Sladit očekávání s potřebami obchodníka je mnohdy důvodem, proč začínající trader nakonec obchodování zanechá a pouští se do jiných aktivit, jednoduše proto, že nebyla naplněna očekávání, které v souvislosti s tradingem měl.      

   Značné očekávání vyplývá ze samotné podstaty tradingu a má racionální opodstatnění. Tradingem můžete vydělat v budoucnosti neuvěřitelné peníze za neuvěřitelně malého budoucího úsilí. Záměrně používám slovo „budoucí“, protože obchodování je třeba se poctivě naučit a není nikomu „shůry dáno“, všechno je vykoupeno časem, který si vezme načerpání potřebných znalostí, obchodní praxe a sebepoznání. Popis očekávání ve své knize Černá labuť skvěle vystihl Nassim Nicholas Taleb, když okolní realitu, která nás obklopuje, rozdělil na „průměrov“ a exterémov“. Pokud se rozhodnu, že budu opravovat boty, tak si za jeden opravený pár mohu naúčtovat určitou částku a mé očekávání pak bude uspokojováno počtem opravených bot. Mé možnosti opraváře bot však jsou omezeny časem a schopnostmi, protože ať dělám co dělám, můj potenciál je téměř zcela omezen mými fyzickými dovednostmi, nejsem jednoduše schopen opravit více než dvacet párů bot za den, protože kromě opravování musím také odpočívat, spát, jíst a starat se i o jiné všední věci než ty, které související se zdrojem mé obživy. Opravář bot se tak nachází v autorově „průměrově“, kdy očekávání formují pouze mé fyzické schopnosti a potenciál, která mi dává má profese. Obchodování na kapitálových trzích je naopak pohybem v „extrémově“, protože může přinést benefity netušených možností nezávisle na tom, jaké mám průměrné očekávání. Pořízení Long Call opce na strike 10 za cenu 50 USD farmaceutické akcie firmy ABC obchodující se momentálně na trhu za 10 USD/kus je přesně takovým příkladem. Firma ABC získá příští týden povolení vyrábět unikátní lék proti rakovině a její akcie za dva týdny posílí na cenu 45 USD/kus, což je sice značně optimistický, ale nikoliv nerealistický scénář. Má Long Call opce na strike 10 se tak bude obchodovat za 3600 USD, proto ji za tuto cenu prodám a zhodnotím si tak svou původní padesátidolarovou investici o neuvěřitelných 7100 %. Důvody, které k tomto zhodnocení přispěly, stojí naprosto mimo můj vliv a toto astronomické zhodnocení nemá nic společného s mými fyzickými schopnostmi nebo časovými omezeními, kterými bych byl obklopen, pokud bych se nacházel v „průměrově“. Vystavování se účinkům „extrémova“ je pak věcí, která je vlastní všem traderům, tedy tušení značných možností za vynaložení neúměrně menšího úsilí, které by tyto možnosti „za normálních průměrných okolností“ vyžadovaly.

   Tento web je snahou vyznat se „v pohybování se v extrémově“. Není to ale nic jednoduchého vyhledat na mapě tohoto území takovou trasu, kterou se lze tímto územím procházet na přiměřeně bezpečné úrovni. Možností, jak si zvolit dobrou a vhodnou cestu podle svého, je ale značné množství, stačí mít jenom správně otevřenou mysl a přiměřené cestovní vybavení :c)

Sleduj facebook, napiš e-mail nebo tweet

5 thoughts on “Cesta do hlubin traderovy duše”

  1. Díky. Skvělý článek. Především pro začátečníky, kteří ho stejně pochopí až si tím vším projdou.

  2. Děkuji, moc hezký článek, tak jako ostatní, věnuješ se jen tradingu nebo máš k tomu i něco jiného (podnikání, zaměstnání, apod. ) ?

  3. Ahoj, presne toto bola moja obava, ze to z perfektnych poucnych “profi” clankov sklzne do tejto roviny.
    Velka skoda 🙁 Ak mozem poprosit aspon o pokracovanie/ukoncenie “volatility” streamu.
    Moc dakujem.
    Richard

    1. Ahoj Richarde, už jsem v jednom z komentářů k článku Milník-I. vysvětlil, proč se „vracím na začátek“, že to tedy není něco, co bych si sám přál, ale proto, abych si ušetřil práci vysvětlováním základních otázek téměř neustále dokola. Mě psaní o úplných základech také moc nebere, ale zdá se mi také, že jsem se velmi rychle v tématech dostal tam, kde je to komplikované a přitom jsem zapomněl na jednodušší věci, které mají nějaký obchodní smysl a potenciál. Nepředpokládám, že se u samotných základů nějak dlouhodobě zdržím, protože dost základních věcí jsem již napsal, proto tyto základy jen doplním a také třeba jen opravím už napsané články. Mám v plánu, kromě úplných opčních základů, pozastavit se mírně u obchodování s akciemi a kombinací akcií a opcí a také se chci trošku věnovat opcím na komoditní futures a jejich kombinacemi. Obchodování volatility mám hodně rád a je to moje „srdcovka“, takže v tom určitě budu ještě pokračovat, ale web píšu sám, takže je to všechno otázka mého času. Pocit, že to „někam sklouzlo“ bohužel nemohu nijak zažehnat, že by tomu tak nemuselo být snad ukáže blízká budoucnost a budu proto velmi rád, když vytrváš ve své přízni a odpustíš mi pár článků o úplných základech opčního tradingu, měj se hezky a ahoj, Jirka :c)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *