Milník – III.

   Předpokládám, že na Fidži neumí nikdo česky. Bylo pro mě velkým překvapením, že jsem ve statistické části tohoto webu mohl vypozorovat, že přečtení některého z článků bylo učiněno právě z této destinace.

   Zcela jistě nenavštívil mé stránky „informací chtivý fidžan“, ale pravděpodobně některý z česky/slovensky hovořících návštěvníků tohoto malebného zákoutí naší planety. Představa, že návštěvník tak exotického místa zapomněl na své cestovatelské ambice a otevřel tyto stránky mě nenechala chladným. Když jsem současně s tímto pozoruhodným zjištěním mohl vypozorovat, že počet přístupů na tyto stránky zdolaly hranici 150 000, rozhodl jsem se, že by u takto významného milníku nebylo špatné „zase něco napsat“.

   Přemýšlel jsem, jak takovou „oslavu inspirujícího zjištění“ vlastně pojmout a co by mělo být obsahem následujících řádků. Rozhodnutí padlo na formu rozhovoru, nikoliv skutečného, ale fiktivního, protože si tak mohu položit vlastně jakoukoliv otázku a obsáhnout na několika řádcích odpovědi názor na různorodá témata, která mi leží na srdci a která jsou bezprostředně spojena s tvorbou celého tohoto webu. Netušil jsem totiž, jak se postupným psaním článků o obchodování zreformuje moje myšlení a názory na některé ze souvisejících jevů, které jsou s touto traderskou „mediální činností“ spojeny. Osobní e-maily, nabídky spolupráce, fejkové profily, osobní setkávání, drzé a hloupoučké výhrůžky, urážlivé komentáře…a mnoho dalších záležitostí, se kterými jsem vůbec nepočítal, když jsem psal první články před více než dvěma lety. Jednoduše jsem si naivně myslel, že si vytvořím místo, kam budu psát své myšlenky a možná si je někdo přečte a pomůže mu to v nějakém vlastním rozhodnutí nebo inspiruje k dalšímu obchodním rozvoji, nic jiného jsem nečekal. Byl to ale celkem slušný omyl, odezva je doslova fantastická a hravě přebíjí negativní doprovodné efekty, které na mě čas od času udeří „z mediálního prostoru“. Následující řádky fiktivního rozhovoru tak budou více osobní něž odborné a budou se snažit zobrazit mé vlastní názory na tento web nebo na to, co se kolem individuálního tradingu v současné době děje, takže….

   Ahoj, nebudu tě oslovovat tvým uměleckým jménem „Dobré Trejdy“, ale Jirko, souhlasíš?

   No jistě, dost bylo masek a převleků, takto to mám v občance, takže souhlas. Je pravdou, že na traderských fórech si musíš dát nějaký nick, pod kterým se tam prezentuješ a připadalo mi podivné si tam dát „Jaromír Novák“, tak jsem volil vždy něco jednoduššího. Sleduji a občas něco napíšu do pravděpodobně největších českých traderských fór – na finančníkovi a na finakademii, tam občas něco napíšu jako „mapler“ nebo „grizzly“. Označení „mapler“ bylo impulzivní rozhodnutím, „grizzly“ vycházelo z jedné anekdoty, která velmi plasticky popisuje neuchopitelnost chování trhů a mohla by být základním stavebním kamenem při pohledu na jejich chování, čitelnost a predikovatelnost.

    Návštěvníci Yellowstonského národního parku se ptají zkušeného a ostříleného strážce parku na spoustu praktických otázek, souvisejících s pobytem a kempováním, mimo jiné: „Jak se máme zařídit, když potkáme Grizzlyho?“ Strážce suše odvětí: „Vy neděláte nic, všechno zařizuje Grizzly“  

   Jak jsi se potkal s obchodováním?

   To je dobrá otázka, protože nezní „Jak jsi se dostal k obchodování?“. Sílu cenných papírů jsem odtušil, když si můj táta po revoluci zakoupil obligace tehdy vzniklé Komerční banky. Byla to taková barevná plachta s potiskem jako Muchův plakát (takové ty secesní kudrliny) a na okraji měla kupóny, které se každého půl roku odstřihly na přepážce banky a znamenaly výplatu úroku. Úrok byl tehdy dvouciferné číslo, takže kupón o velikost stravenky do školní jídelny představoval na tu dobu značně neuvěřitelné peníze „jakoby za nic“.  To se mi tehdy zakouslo do hlavy a už nepustilo. Už jsem v jednom z prvních článku popisoval mé začátky, ale další praktické dotyky s cennými papíry pak znamenaly kupónové knížky, účet cenných papírů v Komerční bance (v naší pobočce jsem byl první, který ho založil a taky zrušil) a posléze stejný účet u brokerjet České spořitelny. Teď jsem si navíc vzpomněl, že mám v šuplíku tu jejich „flešku“ s displejem, která se nedala nikam strčit, jenom generovala náhodná čísla pro vstup na účet, když jsem účet zrušil, tak jsem ji zapomněl vrátit, takže mi vesele dál generovala ty vstupní kombinace do doby, než se vybila baterka.

   Co ti obchodování dalo (a dává)?

   No tak samozřejmě peníze, to ale asi nebylo smyslem této otázky. Trading, pokud ho děláš naplno, tě zcela jistě určitým způsobem ovlivní a přivodí určité deformace. Ve svém dospělém životě jsem vždy musel dělat vlastní individuální obchodní rozhodnutí, které mělo vliv na můj další život. Od absolvování vysoké školy do současnosti jsem nebyl v žádném zaměstnaneckém poměru a vždy jsem musel vystačit jen s vlastními penězi, a právě tomuto jsem musel přizpůsobovat svá rozhodnutí. Každý podnikatelský záměr musel mít naději na úspěch, protože byl zdrojem peněz k naplnění vlastních potřeb a potřeb mé rodiny, jednoduše jsem nemohl dělat špatná rozhodnutí. Toto vše se promítlo také do tradingu a trading se nyní také zpětně promítá do mých podnikatelských rozhodnutí. Nyní již vím, že jedna a jedna budou v budoucnosti s velkou pravděpodobností dvě, neuvažuji tak, že tento součet bude možná také mínus deset. Za mínus deset si nejenže nic nekoupím, ale mohu mít také značné problémy o nějakém součtu „jedna a jedna“ vůbec v budoucnu uvažovat. Chtě nechtě musím přiznat, že na rozhodování o banálních životních situacích někdy podvědomě aplikuji analytické přístupy, aniž bych si to uvědomoval. Kdepak asi leží na křivce hustoty pravděpodobnosti má výše spropitného za účet v restauraci? Dávám stejně jako ostatní a leží tak tyto „drobné si nechte“ někde poblíž střední hodnoty nebo vytvářím nějaký „odlehlý bod“?       

   Neuvažuješ, že si necháš za sdílení informací zaplatit?

   No, pokud je trading o penězích a takto se k němu musí přistupovat, tak stejně pragmaticky přistupuji také k této otázce. Prozatím mi v tom brání závist.

   Cože?

   Ano, slyšíš dobře, závist. Jednoduše závidím těm, kteří za poskytování informací o tradingu berou peníze a nestydí se, že za ně vlastně nic nenabízí. Pokud se rozhodneš, že přijmeš za něco peníze, tak tě to zavazuje k tomu, aby jsi za ně něco odevzdal a já se jednoduše necítím na to, abych to takto prováděl. Za svou celkem slušně dlouhou kariéru jsem poznal velmi mnoho lidí, kteří s tradingem neuspěli a kterým zůstala jen frustrace, oči pro pláč, výčitky svědomí a zhusta také přesvědčení, že za tyto neúspěchy může někdo třetí, zejména jeho guru, broker, Trumpovy tweety nebo špatná úroda rajčat. Zejména v poslední době, co píšu své články, mám slušnou odezvu od lidí, kteří obchodují nebo se snaží začít s obchodováním. Ve stovkách emailů se snažím poctivě každému odpovědět na jeho problém nebo alespoň poradit, ale když někdy vidím, co obchodují a jaké mají pozice, mám pocit jakési vnitřní bezmocnosti nebo alespoň údivu. Předpokládám, že jsem některé z nich od tradingu odradil, protože mé rady byly i takové, že ne každý „na to má“ a že nakonec bude lepší, když se zaměří na nějakou jinou činnost, ve které bude mít dozajista větší úspěchy nebo alespoň mu dopřeje větší sebeuspokojení a naplnění, každý prostě dobrý trader být nemůže. Protože je mi takových lidí líto přesto, že mi za nic nezaplatili, tak nevím, jak bych se cítil, kdybych si od nich vzal peníze. Mám takový silný vnitřní pocit, že si to ani nebudu chtít vyzkoušet.

   Nenapadá tě nějaká jiná forma placeného předávání informací? Teď, když je takový trend si nechat za všechno zaplatit, se mi zdá sdílení informací „jenom tak“ málem jako marnotratnost.

   Je pravda, že když vidím, za co si lidé nechají zaplatit, tak někdy je to opravdu na pováženou (původně jsem chtěl napsat „na zvracení“, ale pak jsem to vymazal). Mám nějakou malou skrytou představu, co bych třeba mohl dělat, zejména abych to nějak zvládl, ale je to prozatím jenom takový obrys, takže bych si to prozatím nechal pro sebe.

   Nebuď tajnůstkář a řekni co to je.

   V éře internetu, virtuálního prostředí obecně, vznikají všemožné pokusy prodat své myšlenky s co nemenší námahou a s co největším záběrem. Takové pokusy pak vytváří nejen velmi neosobní přístup, ale vytváří prostor pro manipulace a nezdravou závislost poučovaných na svém učiteli. Dotyčný guru pak propaguje jakýsi svůj styl, který někdy může být, diplomaticky řečeno, nejen na prd, ale také značně nebezpečný. Moje představa by byla vrátit takové činnosti podobu „face-to face“ záležitosti s vytvořením nějaké lidštější vazby. Prostě, uděláš si volno, někam přijedeš, sedneš si do lavice, vyfasuješ tlustou papírovou bichli a poslechneš si, co ti ten bambula bude vykládat. Pak se rozhodneš, jak s nabytými myšlenkami naložíš. Nebylo by to ale nic zásadního, pouze základní vhled do problematiky.

   To zní jako „old-school“ přístup, není to v dnešní době nějak „out“?

   Podívej, já čerpám ze svých zkušeností. Je spousta obchodníků, kteří něco sofistikovaného obchodují a vůbec neznají úplně zásadní základní věci. Typicky to pak vypadá například takto: „„…Call opci můžeme také prodat, takový výpis znamená, že při expiraci musíme dodat držiteli opce podkladové akcie, tím se ale nezatěžujte, protože my budeme opci před expirací prodávat na dosaženém profitu, takže s tím nepřijdete vůbec do styku…“. Dotyčný vzdělávaný obchodník pak žasne, že byl přiřazen před expirací a neví proč, neví, co dělat s nabytou pozicí a už vůbec neví, jak taková procedura funguje a hlavně netuší, že přiřazení může být také velmi skvělý obchodní nástroj. To jsou tak zásadní nedostatky a neznalost, že vůbec žasnu, kde ti lidé berou odvahu ke svým obchodům. To je jenom takový malý příklad, pominu nyní skutečnost, že většina takového vzdělávání skončí tím, že je super právě vypisovat opce a různě takto koncipované strategie. Tím se nechci dotknout nějakých současných českých osvícenců, ale pokud si najdeš nějaké možnosti kurzů na zahraničních webech, tak to velmi zhusta vypadá podobně, ale to už tak je, prodává se to, co „je sexy“, co tak na první pohled nevypadá, jde prodat hůře.

   Co si tak nechat platit alespoň za nějakou formu mentoringu?     

   Záleží, co si pod tím termínem představuješ. Podle mě mentoringem není, když ti někdo zcela ojediněle zavolá nebo napíše a řekne: „Čoveče, mám teď takovou prekérku na účtu, to jsem vypsal, to jsem koupil, to jsem zahedžoval a tamto je už bezcenné, nevíš, co s tím mám dělat?“ Dotyčnému řeknu, co bych dělal já, jaký mám na to názor a tím to končí, to mi přijde normální, i když je to někdy časově náročné. To můžu kdykoliv utnout, nemusím na dotazy odpovídat, protože se mi třeba nebude chtít. Představa, že budu někde systematicky zveřejňovat své obchody, ukazovat nějaké vstupní situace, komentovat řízení obchodů a ukazovat výpisy z účtu je natolik zcestná myšlenka, že se divím, že se ji někdo může divit. Jestli toto je mentoring, tak mentoring nefunguje a také fungovat nemůže. Můj názor na originalitu a individualitu tradera je asi známý, ať si každý obchoduje, jak chce a jak mu to vyhovuje, jsou to jeho vlastní peníze a vlastní rozhodnutí, nemohu někomu přece podsouvat mé řešení, vyplývající z mé obchodní mentality, vlastní averze k riziku, stavu mého účtu a celkového pohledu na trhy, to je nesmysl, který nemůže fungovat.

   To je dost ostrý názor, nemyslíš?

   Podívej, já samozřejmě nevím hodně věcí, ale na některé věci mám prostě svůj názor, který se utvářel obchodní praxí a sledováním, co se okolo tradingu děje. Vyzkouším přirovnání. Myslím si, že umím dost dobře lyžovat, protože nás odmalička táta tahal na hory, nudle u nosu, slzy na krajíčku, ale jelo se. Pokud nyní jedu někde na sjezdovce na sedačce, mám možnost pozorovat, jak pode mnou pohybující se lyžaři jezdí. Všichni mají průměrně stejné vybavení, průměrně stejné oblečení, pravděpodobně nějaké minimální počáteční návyky načerpané od učitele lyžování nebo tělocvikáře na školním lyžáku. Každý ale jezdí jinak, co lyžař to styl, přestože všichni jedou z kopce a každému je úplně jedno, jak jezdí ti druzí. Styl se vyvinul zkoušením a opakovanou návštěvou hor a odráží konstituci, mentalitu, vybavení, schopnosti a zkušenosti každého jednotlivého lyžaře. Představa, že by všichni jeli ze svahu v jedné stopě je zcestná a můžeš ji vidět jenom u těch nejmenších drobečků, kteří si osvojují první lyžařské krůčky. Jestli ale to dítko bude někdy v budoucnosti excelentně lyžovat (a je otázka, co si pod tím představit), je jenom na něm, jeho vůli, možnostech, rodinném prostředí, penězích…to je tak nesourodý soubor vlivů, že nelze absolutně nic odhadnout, přesto se může z některého nich vyloupnout budoucí Hirscher nebo Schiffrinová. Takoví budou ale muset jít svým úspěchům naproti a skousnout nejednu hořkou piluli, aby se dostali tam, kam chtějí, u těch si umím představit nějaké individuální vedení a exkluzivní poradenství, ale to není případ lyžařské masy na březnovém svahu v rakouském Schladmingu. Takže shrnuto, já bych mohl dělat toho opáleného učitele lyžíchtivých ratolestí, které bych po výcviku předal jejich vyděšeným rodičům, aby si pak sami rozhodli, jestli budou rozvíjet další lyžařské schopnosti nebo to prostě vezmou jen jako další poznanou dovednost. No, teď nakonec ani nevím, jestli ten příklad s lyžováním je vůbec vhodný, předpokládám ale, že ta podstata z toho vyplývá….

   OK, opustíme tuto „horkou půdu“, co říkáš na sociální sítě?

   Sociální sítě jsou fajn, protože můžeš komunikovat (nebo sledovat komunikaci) a nemusíš zvednou zadek z židle nebo jít do hospody. Na to se ale asi neptáš :c). Tak pominu pro mě skvělý Twitter, protože se asi ptáš na dění na Facebooku, které se dotýká obchodování. To tedy stojí opravdu za komentář a omezím se nyní výhradně na tu část, která se dotýká především obchodování opcí a nebudou mě zajímat profily brokerských společností. Především je potřeba připustit, že bez fejsu asi dost těžko něco masově prodáš, obzvláště když neprodáváš něco materiálně uchopitelného, ale něco zcela virtuálního a nepolapitelného. Pokud si chceš koupit telku, tak si ji vybereš v klidu v ešopu, pořádně prozkoumáš a vyhodnotíš její parametry a technickou specifikaci, srovnáš s podobnými typy ve srovnávači a pak naburácíš do klasické prodejny a omrkneš to v reálu – tvary, barvu a jestli je design v souladu s nábytkem v obýváku. Pak se vrátíš domů a objednáš si to v tom ešopu. Telka ti na druhý den přistane u dveří a ještě šetříš pětikilo. Na fejsu kamenné prodejny pak můžeš remcat o neochotě personálu, že tě znervozňovala hlasitá hudba a že bezdomovec chtěl před prodejnou pětikačku z nákupního košíku (měl jsem žeton, takže jsem mu samozřejmě nic nedal). Pokud chceš prodat něco jako „Naučím vás profitabilně obchodovat na burze“, potřebuješ nutně médium, které tvé prodejní aktivity podpoří, a tady je facebook neocenitelný. Je to zbraň, která ti umožní pokropit olovem co největší možnou masu lidí, kteří o takové činnosti uvažují. Nepotřebuješ si ani vyrábět nějaký sofistikovaný web, to všechno máš na facebooku zadarmo, vymazlené profily, uzavřená fóra, komunity, tajné skupiny a já nevím co ještě, doba takto pokročila, takže nemůžu dělat, že to tak není.

   Takže sleduješ ty profily, jak naznačuješ?

   No jasně, nežiji ve vzduchoprázdnu a jsem zvídavý člověk, takže sleduji ty nejběžnější a „nejhlučnější“ nynější profily opčních obchodníků a komunit, které se opcemi zabývají, je to ale tak v počtu prstů na obou rukách. Pro některé sledování jsem si musel dokonce vytvořit fejkové profily, protože mě banují, což je zase příjemné, protože můžeš drze napsat dotyčnému co chceš, aniž by tě poléval pocit studu, což je bohudík ta lepší stránka takového pseudotrestu.

   Co říkáš na obsah těch profilů?

   Já se tím nechci zabývat nějak do hloubky, protože to má mnoho rozměrů. Základním rozměrem je pak mé vlastní rozdělení těchto týpků do dvou kategorií. Není asi velký problém z krátkého sledování takového profilu zjistit, co dotyčný propaguje a konečně také obchoduje. V první kategorii jsou tak persony, které se něco naučily a něco zobchodovaly a toto se snaží pod rouškou nejrůznějších fint, zabalené do nejrůznějších mediálních výplodů (ebooky, blogy, liveroomy, webináře, youtube přenosy…) nakonec také prodat – oni tomu prostě věří!!! To, že prezentovaná obchodní myšlenka je nefunkční nejsou ochotni vůbec připustit a případné selhání followerů pak svádějí na jejich osobní selhání, špatnou psychiku, špatný money management, špatné čtení trhu, špatné načasování vstupu nebo výstupu, špatně nastavený StopLoss a podobné jasné selhání jednotlivce. Ve druhé kategorii jsou ti, kteří již vědí, že to, co prodávají je mírně řečeno „blbost“, ale když ono se to tak dobře prodává…no tak co, když jim to neprodám já, tak jim to prodá někdo jiný. Takové profily jsou zaměřeny spíše „na pohodu“, tedy zdůraznění benefitů, které obchodování přináší, jeho lehkost, jednoduchost, časová nenáročnost a jak ti trading může zpříjemnit život, prostě taková brnkačka. K tomu pak ještě ty záběry na ty jejich jachty, bouráky, kopy peněz a západy slunce nad palmovou pláží. Remcaly samozřejmě nepotřebuje, protože narušují tu „zaběhlou pohodičku“, pokud se někdo takový objeví, tak samozřejmě osobní selhání, špatná psychika, špatný money management, špatné čtení trhu, špatné načasování vstupu nebo výstupu, špatně nastavený StopLoss a podobné jasné selhání jednotlivce.

   Když v tom máš tak jasno, tak proč se tím zabýváš a proč to sleduješ, to přece musí být dost únavné?

   Tak ono to sledování má své fáze. Nejdříve jsem pozoroval, co ti dotyční profilové píšou, jak reagují, jaké jsou jejich argumenty, jestli bych se třeba mohl něčemu přiučit. Pak jsem postoupil do etapy, kdy jsem pochopil o co vlastně komu jde a proč se za každou cenu takový profil snaží udržovat pozornost sledujících. No a teď jsem ve třetí etapě, kdy jsem jenom prachobyčejně zvědavý, jestli se množství zveřejňovaných kravin bude zvětšovat, stupidita stupňovat a neodvratný konec přibližovat. Nechci to ale takhle jednoduše zobecňovat a odsuzovat, není všechno tak špatné, jak se na první pohled zdá, jsou samozřejmě seriózní a racionální věci, které se publikují, ale těch je, jak alespoň já mohu pozorovat, velmi málo a zcela je překrývají profily, které se snaží za každou cenu něco někomu vnutit, bohužel.      

  Takže zpátky k tvému webu, jak jsi spokojený s jeho tvorbou?

   No sláva, konečně normální otázka. Občas sleduji statistiky přístupů k mému webu a musím konstatovat zajímavou věc, kterou mi analýza těchto čísel přináší. Mění se poměr přečtení článků k počtu návštěvníků stránek. Přečtení roste, počet denních návštěvníků zůstává zhruba na stejné úrovni, znamená to, že se čtenáři na stránky vrací a čtou si články znovu, a to je velmi skvělé a nutí mě přemýšlet, jak bych mohl svou práci ještě vylepšit, protože bych nechtěl z těchto stránek udělat nějakou „statickou záležitost“.

   Na co jsi přišel?

   Celkem na nic světoborného, spíše to bylo přemýšlení o návrzích, které mi někteří čtenáři a kamarádi občas napíšou. Asi největší poptávku zaznamenávám po vytvoření diskuzního fóra, protože jednotlivé komentáře pod články prý přijdou čtenářům nepřehledné a těžko se v nich orientuje. To je asi do jisté míry pravda a zdá se mi, že toto by mohlo být opravdu vylepšení. Dokonce mi jeden čtenář napsal, že některé komentáře byly lepší než celý článek, ale nevím, jak to myslel, protože nebyl dostatečně konkrétní, no nic nechám ho žít a nepojedu si to s ním do Litoměřic vyřídit (IP adresu mám, domovní zatím ne :c). Také jsem uvažoval o vytvoření sekce pro publikování článků jiných obchodníků a autorů, aby celý web nebyl jen one-man show a na stránkách tak zavál kus svěžího větru a přinesl možná i jiná témata, než jen ty moje převážně nudné výpočty a demonstrace. Toto bych ale nechal na čtenářích, mohou mi napsat a vyjevit, jestli to jsou zcestné představy a jestli by se nabídka setkala s poptávkou, za toto bych si dovolil jim dopředu poděkovat.     

   Co by jsi chtěl sdělit na závěr?

   Nemám rád vzletné vzkazy nebo obecná přání (mějte se rádi, buďte zdraví nebo šetřete naší planetu…) Přesto bych asi něco malého (pro přístup k obchodování) měl – „buďte ostražití, kritičtí a poznávejte“. Ostražitost použijte pro podsouvané myšlenky, přístupy a názory, které se nalézají v prostoru okolo vás a nějak vás tvarují, aniž si to třeba připouštíte. Buďte kritičtí, k sobě a k druhým, o všem zdravě pochybujte a nebojte se klást všetečné dotazy a připomínky. Poznávejte, čtěte, studujte, pozorujte co dělají druzí, sledujte jejich weby a profily, zjistíte, co odmítnout a co využít ve svůj prospěch Každou facku, kterou vám obchodování uštědří pak berte jako memento, že jste nebyli dostatečně ostražití, byli málo kritičtí a že ještě všechno úplně zcela nevíte …:c).